Cor Vasa 2026, 68(1):16-23 | DOI: 10.33678/cor.2025.096

Comparative study of lead placement in the right ventricular apex vs. right ventricular outflow tract: effects on left ventricular systolic dysfunction, dilatation, and myocardial performance - a single-center experience

Rerdin Julario^{a, b}, Ruth Irena Gunadi^b, Makhyan Jibril Al-Farabi^b, Rumman Karimah^c, Budi Baktijasa Dharmadjati^b, I Gde Rurus Suryawan^b, Yudi Her Oktaviono^b

^a Doctoral Program of Medical Science, Faculty of Medicine, Universitas Airlangga, Indonesia

^b Department of Cardiology and Vascular Medicine, Faculty of Medicine, Airlangga University - Dr. Soetomo General Academic Hospital, Surabaya, Indonesia

^c Faculty of Medicine and Health, Institut Teknologi Sepuluh Nopember, Surabaya, Indonesia

Cíl: Cílem této studie bylo analyzovat rozdíl mezi stimulací hrotu pravé komory (PK) a výtokového traktu PK na jedné straně a incidencí systolické dysfunkce levé komory (LK), její dilatací a indexem výkonnosti myokardu levé komory (left ventricular myocardial performance index, LVMPI) na straně druhé po dvou letech od implantace.

Metody: Naše studie byla retrospektivní observační. Účastníky studie byli pacienti s jednodutinovým trvalým kardiostimulátorem PK (permanent pacemaker, PPM) po dvou letech od implantace přístroje ve všeobecné nemocnici Soetomo Surabaya General Hospital. Shromažďovali jsme vstupní charakteristiky pacientů, elektrokardiografický záznam a zátěž kardiostimulátorem PPM. Následně jsme vypočítávali hodnoty LVMPI, rozměry srdečních komor, hodnotili systolickou funkci LK, ejekční frakci levé komory (EF LK) 3D technikou, a celkovou longitudinální deformaci (global longitudinal strain, GLS) 3D technikou.

Výsledky: Byl nalezen statisticky významný pokles ve všech parametrech systolické funkce LK ve skupině po implantaci PPM do hrotu PK (p = 0,003), včetně přístroje Biplane (p = 0,034), EF LK po implantaci dvoudutinového přístroje do hrotu (apical 2-chamber, A2C) (p = 0,029), EF LK po implantaci čtyřdutinového přístroje do hrotu (apical 4-chamber, A4C) (p = 0,038), v hodnotách GLS 3D (p = 0,031) i EF LK 3D (p = 0,003). Bylo zjištěno i statisticky významné zvýšení hodnoty dilatace LK ve skupině s hrotem v PK, pouze však u mužů, i když hodnota byla stále ještě v rámci normálních hodnot (průměr LK na konci diastoly [LV end-diastolic diameter, LVEDd], p = 0,01). Konečně bylo zaznamenáno statisticky významné snížení LVMPI ve skupině v hrotu PK (p = 0,001).

Závěry: Existuje statisticky významný rozdíl mezi implantací PPM do hrotu PK oproti stimulaci výtokového traktu PK v incidenci systolické dysfunkce levé komory (LK), dilatace LK a v indexu výkonnosti myokardu levé komory (left ventricular myocardial performance index, LVMPI) po 2 letech od implantace. © 2026, ČKS.

Klíčová slova: Jednodutinový kardiostimulátor, Komplikace v souvislosti s implantací kardiostimulátoru, Stimulace hrotu PK, Stimulace pravé komory, Stimulace výtokového traktu PK

Vloženo: 2. březen 2025; Revidováno: 2. březen 2025; Přijato: 1. září 2025; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 15. březen 2026  Zobrazit citaci