Thrombosis - the central problem in clinical cardiology

Petr Widimský

Cor Vasa 2013, 55(2):e85 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.03.008  

Patency of infarct-related artery and platelet reactivity in patients with ST-segment elevation myocardial infarction

Łukasz A. Małek, Mariusz Kłopotowski, Mateusz Śpiewak, Joanna Waś, Paweł K. Kunicki, Witold Rużyłło, Adam Witkowski

Cor Vasa 2013, 55(2):e126-e130 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.12.005  

Kontext: Na výsledek infarktu myokardu s elevací segmentu ST (ST-segment elevation myocardial infarction - STEMI) má vliv průchodnost infarktové tepny (infarct-related artery - IRA) zjištěná na angiogramu okamžitě po hospitalizaci pacienta. Zatím nebylo dosaženo shody, zda zahájení protidestičkové léčby spolu se zkrácením doby do provedení primární perkutánní koronární intervence (PCI) ovlivňuje počáteční průchodnost IRA. Cílem naší studie bylo posoudit vztah mezi průchodností IRA a reaktivitou krevních destiček při příjmu pacienta po předchozím podání kyseliny acetylsalicylové a clopidogrelu během 2 h do provedení primární PCI.Metody: Do studie...

Pulmonary thromboembolism in congenital heart defects with severe pulmonary arterial hypertension

Monika Kaldarárová, Iveta Šimková, Tatiana Valkovičová, Anna Remková, Vladimír Neuschl

Cor Vasa 2013, 55(2):e170-e175 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.03.006  

Úvod: Skratové vrodené srdcové chyby môžu viesť k vzniku ťažkej až ireverzibilnej pľúcnej artériovej hypertenzii (PAH), v extrémnom prípade k Eisenmengerovmu syndrómu (ES). Napriek relatívne dobrému dlhodobému prežívaniu títo pacienti často trpia cyanózou a multiorgánovým poškodením. Trombóza pulmonálnej artérie predstavuje u nich pomerne častú a potenciálne fatálnu komplikáciu a spolu s krvácaním tvorí najčastejšiu príčinu nekardiálneho úmrtia u pacientov s ES.Pacienti and metódy: Prospektívne bolo sledovaných 40 pacientov s ťažkou PAH pri vrodenej chybe srdca (28 žien a 12 mužov, medián veku 41.5 rokov), s cieľom analyzovať prítomnosť trombózy...

Topical use of tranexamic acid in cardiac surgery - a review and meta-analysis of four randomized controlled trials

Tomáš Vaněk, Zbyněk Straka

Cor Vasa 2013, 55(2):e184-e189 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.10.002  

Článek se zabývá problematikou topického užití kyseliny tranexamové v kardiochirurgii. V dostupné literatuře byly nalezeny čtyři randomizované, dvojitě zaslepené studie porovnávající kyselinu tranexamovou s placebem (celkem 371 pacientů). Ve všech těchto studiích topická aplikace kyseliny tranexamové signifikantně snížila pooperační krevní ztráty, avšak statisticky významná redukce transfuzních nároků byla popsána pouze v jedné z těchto studií. Metaanalytický přístup potvrdil signifikantní redukci krevních ztrát (za 24 hodin) v průměru o 321,6 ml (95% interval spolehlivosti -530,3 ml, -112,9 ml; p = 0,003). Další studie byla provedena s cílem ověřit...

Antiplatelet therapy - a pharmacologist's perspective

Jan Bultas

Cor Vasa 2013, 55(2):e86-e94 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.03.003  

Málokterá oblast kardiologie zaznamenala tak významné inovace jako léčba a profylaxe aterotrombotic-kých příhod. Antitrombotická, tj. protidestičková a antikoagulační léčba hraje v profylaxi pandemie kardiovaskulárních chorob zásadní úlohu. Vzhledem k řadě podnětů aktivujících primární hemostázu využíváme různé léčebné strategie. Podle rizika trombotické příhody, dominujícího postižení a rizika krvácení volíme vlastní přístup - monoterapii či duální léčbu, eventuálně kombinaci protidestičkové léčby s antikoagulancii.Dominující problematikou dosavadní léčebné strategie nebyl nedostatečný efekt, ale významná interindividuální variabilita účinku....

Stroke prevention in patients with atrial fibrillation - anticoagulation strategy 2012

Marcin Syzdół, Michał Tendera

Cor Vasa 2013, 55(2):e95-e100 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.03.002  

Již po mnoho let se v prevenci cévních mozkových příhod u pacientů s fibrilací síní doporučují jako jediná perorální antikoagulancia antagonisté vitaminu K. Přes jejich prokázanou účinnost má léčba antagonisty vitaminu K řadu omezení a nevýhod. V poslední době byly publikovány výsledky tří větších klinických studií s novými perorálními antikoagulancii. Tyto studie prokázaly, že přímý inhibitor trombinu dabigatran právě tak jako přímé inhibitory faktoru Xa rivaroxaban a apixaban jsou minimálně v prevenci cévních mozkových příhod u pacientů s fibrilací síní jiné než chlopenní etiologie stejně účinné a bezpečné jako antagonisté vitaminu K. Tato nová perorální...

Oral anticoagulation during atrial fibrillation ablation: Facts and controversies

Maria Dorobantu, Radu Vatasescu

Cor Vasa 2013, 55(2):e101-e106 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.12.002  

Vzhledem ke stárnutí populace dosáhla ve vyspělých zemích světa incidence fibrilace síní (FS) rozměrů epidemie. Toto onemocnění je spojeno s významnou kardiovaskulární morbiditou a mortalitou, hlavně v důsledku následných tromboembolických komplikací a komplikací v souvislosti se srdečním selháním. Vhodnou alternativou podávání antiarytmik pro udržení sinusového rytmu alespoň při paroxysmální FS v případech bez dilatace LS nebo pouze s mírnou dilatací se stala katetrizační ablace v levé síni (LS). Chronická perorální antikoagulace (PAK) pomáhá u vysoce rizikových pacientů zabránit tromboembolickým komplikacím FS. U pacientů indikovaných i neindikovaných...

Acute myocardial infarction and acute stroke: what are the differences? Focus on reperfusion therapy

Petr Widimský, Boris Kožnar, Peter Vaško, Tomáš Peisker, Ivana Štětkářová

Cor Vasa 2013, 55(2):e111-e116 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.02.002  

Tento přehled srovnává akutní infarkt myokardu (IM) a akutní cévní mozkovou příhodu (CMP) - v čem se podobají a v čem se liší. Článek se soustřeďuje na reperfuzní léčbu: farmakologickou, mechanickou a kombinační. Jsou popsány hlavní studie a metaanalýzy.Publikované údaje o i.v. trombolýze nezjistily ani v podskupině pacientů léčených do 90 minut od nástupu CMP statisticky významný trend k nižší mortalitě; ve všech ostatních podskupinách (tzn. u léčených po více než 90 minutách) existuje při trombolytické léčbě trend směrem ke zvýšené mortalitě.Údaje o kombinační léčbě prokazují, že při akutní CMP není facilitovaná intervence (i.v. trombolýza...

Novel anti-thrombotic therapy in acute coronary syndromes

Amir Aziz, Shabeena Aziz, Stephen B. Wheatcroft

Cor Vasa 2013, 55(2):e117-e125 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.01.005  

Přes pokrok v oblasti revaskularizačních výkonů i protidestičkových léků a antitrombotik přetrvává u pacientů s akutními koronárními syndromy (AKS) zvýšené riziko recidivy aterotrombotických příhod. Hlavním prvkem léčby AKS se stala duální antiagregační léčba založená na podávání kyseliny acetylsalicylové a inhibici destičkového receptoru typu P2Y12. Trombinem zprostředkované dráhy, které přispívají k aktivaci destiček a jsou odpovědné za tvorbu fibrinové sraženiny, však přetrvávají i po ruptuře plátu. V poslední době byly vyvinuty perorálně podávané léky přímo cíleně působící na trombin, faktor Xa nebo trombinem zprostředkovanou aktivaci destiček....

Dual platelet inhibition in ACS - The Styrian consensus

Dirk von Lewinski, Herwig Schuchlenz, Reinhard Doppler, Markus Wallner, Burkert Pieske

Cor Vasa 2013, 55(2):e131-e134 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.11.017  

Duální protidestičková terapie usnadnila léčbu akutních koronárních syndromů (AKS) a umožnila rozsáhlé používání stentů poté, co se přibližně před 20 lety objevil na trhu clopidogrel. I když šlo o milník v kardiologii, zdědil clopidogrel několik nevýhod, které nejspíše omezí přínos jeho používání v klinické praxi; dnes je již k dispozici nová generace léčiv včetně prasugrelu a ticagreloru. S každou z těchto látek byla provedena jedna megastudie a objevily se publikace o jejich použití u různých podskupin pacientů. Protože lze obrovské množství získaných údajů obtížně shrnout - zvláště pro lékaře v klinické praxi, kteří se nespecializují na léčbu kardiaků...

STEMI - The importance of balance between antithrombotic treatment and bleeding risk

Jan Pospíšil, Milan Hromádka, Ivo Bernat, Richard Rokyta

Cor Vasa 2013, 55(2):e135-e146 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.02.004  

Výskyt akutního infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) je zhruba 66 případů na 100 000 obyvatel za rok s 6-12% nemocniční úmrtností [1]. Moderní léčba pacientů se STEMI je založena na bezprostředním podání antitrombotických léků a primární koronární intervenci s implantací stentu. Léčba kombinací dvou či tří účinných antiagregačních a antikoagulačních léků snižuje krátkodobé i dlouhodobé riziko ischemických komplikací, morbiditu a mortalitu, na druhé straně je spojena s vyšším rizikem krvácení. První část přehledového článku je zaměřena na patogenezi trombózy a na aktuálně užívané antitrombotické léky v terapii pacientů se STEMI. Ve druhé části...

Stent thrombosis and platelet reactivity

Elisabetta Ricottini, Fabio Mangiacapra, Germano Di Sciascio

Cor Vasa 2013, 55(2):e151-e157 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.03.005  

Trombóza stentu (stent thrombosis - ST) je sice vzácnou, ale potenciálně život ohrožující příhodou, s níž se lze setkat po perkutánní koronární intervenci (percutaneous coronary intervention - PCI) s implantací stentu. Ke vzniku trombu a rozvoji ST může přispívat několik faktorů souvisejících se samotným výkonem nebo charakteristikami pacienta. Základem strategie ke snížení výskytu ST je duální protidestičková léčba (dual antiplatelet therapy - DAPT) s kyselinou acetylsalicylovou a inhibitory P2Y12. Byly zjištěny dvě hlavní příčiny neúspěšné DAPT: nevhodně předčasně ukončená protidestičková léčba a snížená odpověď na antiagregancia. Přibývá důkazů...

Antithrombotic therapy in valvular heart disease and artificial valves

Hana Línková, Róbert Petr

Cor Vasa 2013, 55(2):e158-e163 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.01.008  

Článek shrnuje současná doporučení a znalosti antitrombotické léčby pacientů s chlopenními vadami a náhradami chlopní.Pozornost je zaměřena především na antitrombotickou léčbu po náhradách chlopní, včetně možných komplikací, zvláště tromboembolických či krvácivých. Je rozebrán také postup při nutném přerušení antikoagulační léčby. V článku jsou také diskutovány možnosti zkvalitnění léčby u pacientů, kteří užívají antikoagulační léčbu, a možnosti léčby v budoucnosti.

Antithrombotic therapy in patients after valve surgery with special attention to the combination of anticoagulant and antiplatelet therapy

Miroslav Brtko, Jaroslav Dušek

Cor Vasa 2013, 55(2):e164-e169 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.01.009  

Nemocní po implantaci mechanické protézy potřebují celoživotní antikoagulační léčbu. U téměř 30 % z nich je současně indikována také protidestičková léčba pro přidruženou ischemickou chorobu srdeční nebo onemocnění periferních tepen. Kombinovaná antikoagulační a duální protidestičková léčba (tzv. trojitá [triple] léčba - kyselina acetylsalicylová + clopidogrel + antagonista vitaminu K) je indikována u nemocných s akutním koronárním syndromem a u nemocných po perkutánní koronární intervenci po různě dlouhou dobu dle typu implantovaného stentu. Trojitá léčba je v porovnání s duální protidestičkovou léčbou podstatně účinnější ve snížení kardiovaskulárních...

Imaging of intracardiac thrombus

Sibel Turhan, Ozgur Ulas Ozcan, Cetin Erol

Cor Vasa 2013, 55(2):e176-e183 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.02.005  

Vzhledem k možnosti různých komplikací představuje přítomnost trombů v srdci závažný klinický stav. K vyhledávání trombů v pravé komoře se obvykle používá transthorakální echokardiografie, zatímco tromby v pravé síni odhalí transezofageální echokardiografie. I když výpočetní tomografie se zesíleným kontrastem vyhledává tromby v komorách i v síních spolehlivěji než transthorakální echokardiografie, nedokáže zjistit tromby v pravé síni tak přesně jako transezofageální echokardiografie. Díky své vysoké specificitě umožňuje vyšetření srdce magnetickou rezonancí určit charakteristiky srdeční tkáně a pomáhá odlišit tromby od jiných nitrosrdečních útvarů.

Current opinion on aspirin in primary prevention of atherosclerotic cardiovascular diseases. Is there any difference between diabetic and non-diabetic patients?

Barbora Nussbaumerová, Hana Rosolová

Cor Vasa 2013, 55(2):e190-e195 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.11.019  

Užívání kyseliny acetylsalicylové v sekundární prevenci aterosklerotických vaskulárních onemocnění snižuje kardiovaskulární mortalitu přibližně o 15 % a riziko nefatálních vaskulárních příhod přibližně o 30 %. Důkazy svědčící pro stejný prospěch z užívání kyseliny acetylsalicylové v primární prevenci u osob bez diabetu nejsou již tak přesvědčivé. Ani u osob s diabetes mellitus 2. typu nemáme zatím dostatek důkazů, z nichž by plynulo paušální doporučení podávat kyselinu acetylsalicylovou v primární prevenci.

Prevention of arterial and venous thrombosis in cancer patients

Michael Aschermann

Cor Vasa 2013, 55(2):e196-e200 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.03.001  

U pacientů s karcinomy vzniká protrombotický a hyperkoagulační stav zvyšující riziko žilní tromboembolie a dalších klinických projevů trombózy. Patofyziologii trombózy u jedinců s karcinomem ovlivňuje řada faktorů, které se liší od faktorů přítomných u osob bez nádorových onemocnění. Nádorové buňky exprimují tkáňový faktor a další koagulační faktory a v průběhu invazivního růstu, diseminace a metastazování karcinomu dochází k interakci mezi nádorovými buňkami a buňkami endotelu, leukocyty, monocyty a krevními destičkami. V přítomnosti karcinomů a zvláště metastazujícího onemocnění lze pozorovat zvýšenou aktivaci a agregabilitu krevních destiček i změny...

Protocols of antithrombotic therapy in a University Cardiocenter

Petr Widimský, Zuzana Moťovská, Tomáš Vaněk, Hana Línková, Viktor Kočka

Cor Vasa 2013, 55(2):e201-e206 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.02.006  

V článku jsou přehledně prezentovány postupy antitrombotické léčby, které se používají v univerzitním terciárním kardiocentru a které byly podrobně diskutovány celým týmem lékařů tohoto pracoviště. Text se zabývá těmi stavy, které vedou k hospitalizaci na kardiologickém či kardiochirurgickém oddělení, u nichž je indikována léčba ovlivňující krevní srážlivost. Práce se nezabývá užitím antitrombotik v jiných medicínských oborech (např. v ortopedii, chirurgii apod.). Postupy v naprosté většině vycházejí z platných doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC), v některých dílčích otázkách se od nich mírně odlišují - zpravidla na základě posledních...

Acute stroke in a young healthy woman with hormonal contraception: Direct percutaneous thrombectomy with stent-retriever followed by full neurologic recovery

Peter Vaško, Boris Kožnar, Ivana Štětkářová, Tomáš Peisker, Petr Widimský

Cor Vasa 2013, 55(2):e107-e110 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.02.001  

V naší práci prezentujeme kasuistiku 46leté pacientky užívající hormonální antikoncepci s akutním hemisfe-rálním iktem způsobeným okluzí střední mozkové tepny. Po 30 minutách od příjmu byla započata katetrizace pomocí stent-retrieveru Solitaire®. Do několika hodin po trombektomii měla pacientka již téměř normální neurologický nález. Nebyla použita trombolýza ani celková anestezie.

Stent thrombosis due to stent fracture in heavily calcified right coronary artery

Zoltán Ruzsa, György Szabó, Zoltán Jambrik, Balázs Berta, Levente Molnár, István Édes, Béla Merkely

Cor Vasa 2013, 55(2):e147-e150 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.12.006  

Často nerozpoznanou příčinou uzávěru koronární tepny je zlomení koronárního stentu; v éře lékových stentů je však tato příhoda stále častějším tématem článků. Klinicky se fraktura stentu projevuje různě - od benigní restenózy ve stentu až po potenciální fatální akutní trombózu stentu. Intervenčně lze trombózu stentu řešit dilatací balonku s použitím vysokého tlaku nebo implantací dalšího stentu do postiženého segmentu po odsátí trombu. K vyloučení mechanických příčin trombózy stentu a k zajištění potřebného usazení a roztažení stentu je naprosto nutné provést intravaskulární vyšetření ultrazvukem. V naší kasuistice po-pisujeme trombózu stentu vyvolanou...

Výhody fixní kombinace telmisartan/amlodipin v léčbě hypertenze

Jiří Widimský jr.

Cor Vasa 2013, 55(2):255-257  

Kombinace blokátoru receptorů AT1 pro angiotensin II telmisartanu a blokátoru kalciových kanálů amlodi-pinu je perspektivní fixní kombinací u arteriální hypertenze. Díky rozdílným mechanismům působení obou látek má tato kombinace výrazný aditivní antihypertenzní účinek, který je navíc umocňován dlouhým biologickým poločasem amlodipinu i telmisartanu. Použití fixní kombinace telmisartan/amlodipin v dávce 1× denně vede k rychlému a výraznému poklesu krevního tlaku u mladších i starších hypertoniků i u nemocných s mírnou, středně těžkou či těžkou hypertenzí. Tato fixní kombinace je prokazatelně účinná rovněž u hypertenzních diabetiků a pacientů s obezitou....

Zápis ze schůze výboru ČKS konané dne 8. 1. 2013 v Brně

P. Widimský, I. Pavézková

Cor Vasa 2013, 55(2):261-262  

Zpráva z VI. kongresu kardiologických sester s mezinárodní účastí v Ostravě 18.-19. října 2012

Mgr. Ludmila Klemsová, Mgr. Margita Mikátová

Cor Vasa 2013, 55(2):263-264  

VI. edukačně-odborná konference kardiologických sester a spřízněných profesí České kardiologické společnosti, o. s., z pohledu dvou účastnic

Jitka Panská, Radka Trčková

Cor Vasa 2013, 55(2):264  

Prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc., FESC, 80 let

prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc., FESC

Cor Vasa 2013, 55(2):247-248  

Prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc., FESC - k 80. narozeninám

Doc. MUDr. Ivan Málek, CSc.

Cor Vasa 2013, 55(2):249-250  

Významné životní jubileum prof. MUDr. Vladimíra Staňka, CSc., FESC

Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC

Cor Vasa 2013, 55(2):251  

Významné životní jubileum prof. MUDr. Karla Horkého, DrSc.

Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.

Cor Vasa 2013, 55(2):252  

Významné výročí prof. MUDr. Františka Kölbela, DrSc., FACC

Prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., FESC

Cor Vasa 2013, 55(2):253-254  

Zemřel prof. Alexander Schirger, MD

Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D.

Cor Vasa 2013, 55(2):259-260  

Editorial Board

Editorial board

Cor Vasa 2013, 55(2):i | DOI: 10.1016/S0010-8650(13)00045-3